Farmakologická léčba spočívá v podávání různých lékových preparátů. Patří ke konzervativním postupům v léčbě endometriózy - představuje neinvazivní alternativu k operačnímu řešení. U mnohých pacientek je léčbou první volby a k operaci se uchylujeme až při jejím nedostatečném efektu nebo špatné snášenlivosti. Farmakologická léčba se považuje za léčbu symptomatickou – to znamená, že neléčí příčinu onemocnění (která je v případě endometriózy neznámá), ale zaměřuje se na zmírnění nebo odstranění příznaků. Vzhledem k chronickému charakteru endometriózy bývá tato léčba obvykle dlouhodobá.
K farmakologické léčbě se využívají hormonální preparáty a analgetika.
Cílem hormonální léčby je eliminovat přirozené kolísání hladin pohlavních hormonů, zejména estrogenu, a tím tlumit jeho cyklický efekt na děložní sliznici. Vychází z předpokladu, že jelikož je endometrióza v podstatě děložní sliznice “na špatném místě”, bude na podání syntetických hormonů reagovat podobně jako normální sliznice, a to zastavením růstu a ztlumením zánětlivé aktivity. Ložiska endometriózy jsou zvláště citlivé na působení estrogenu, který je podporuje v růstu a vyvolává zhoršení příznaků. Proto v hormonální léčbě využíváme zejména strategie vedoucí ke snížené tvorbě estrogenu v těle. Kromě léčby fungují hormonální preparáty i preventivně a jejich užívání se doporučuje po operačním odstranění ložisek, aby se předešlo návratu endometriózy.
Typy využívaných preparátů
1. Progestiny
Progestiny jsou syntetické hormony s účinkem podobným progesteronu. Progesteron je hlavním hormonem v těhotenství a i stav, který při užívání navozuje v těle, je někdy popisovaný jako “pseudotěhotenství”. Pod jeho vlivem dochází k proměně děložní sliznice na těhotenský typ a k sníženému účinky estrogenu, čím se potlačuje růst endometriózy. Při vyšších dávkách zastavuje i ovulaci a menstruační krvácení. Studie ukázali, že kontinuální užívání progestinů vede ke zlepšení příznaků endometriózy u 80 % pacientek.
Progestiny se obvykle předepisují ve formě tablet. Užívají se kontinuálně, každý den ve stejné dávce, nedělá se pauza na krvácení jako u klasické antikoncepce. Nejčastěji se momentálně využívá dienogest, který má proti jiným progestinům silnější účinek právě na děložní sliznici. Dienogest je většinou dobře tolerován a má nízké riziko závažných nežádoucích účinků. Je vhodný i k dlouhodobé terapii.
Nejčastější nežádoucí účinky
- nepravidelné krvácení nebo špinění
- bolesti hlavy
- změny nálad
- deprese
- citlivost prsů
- nevolnost a zažívací obtíže
Dlouhodobé užívání je spojené s rizikem úbytku kostní hmoty, proto se po 2 letech užívání doporučuje kontrola hustoty kostní tkáně pomocí denzitometrie (metoda hodnotící hustotu minerálu v kostech pomocí abserbce rentgenova záření).
Progestiny se dají rovněž podat ve formě hormonálního nitroděložního tělíska. Tělísko významně snižuje pánevní bolest a je účinné v léčbě adenomyózy. Účinek je především lokálně v malé pánvi, což vede k nižšímu výskytu systémových (= celotělových) nežádoucích účinků. Nevýhodou je, že na rozdíl od perorálních progestinů nebyla zcela prokázaná jejich účinnost v prevenci návratu endometriózy po chirurgické léčbě.
2. Kombinovaná hormonální antikoncepce
Klasické formulace obsahuje jak progestin, tak syntetický estrogen – estradiol. Kombinovaná antikoncepce stejně jako samostatné progestiny potlačuje ovulaci a vyvolává zmenšení jak normální děložní sliznice, tak ložisek endometriózy. Výhodou hormonální antikoncepce je snížení rizika karcinomu vaječníku a endometria při delším užívání a rovněž fakt, že se dá užívat dlouhodobě. Obsah estrogenů navíc odstraňuje některé nežádoucí účinky spojené s čistě progestinovým preparátem. Nevýhodou je vyšší riziko závažných vedlejších účinků, zejména vznik krevních sraženin v žilním řečišti (trombóza). Navíc existuje i obava ze zbytkového efektu estradiolu na ložiska endometriózy - teoreticky by u malé skupiny žen toto malé množství syntetického estrogenu mohlo způsobit, že ložiska endometriózy zůstávají aktivní.
3. Analoga GnRH
GnRH (z anglického“gonadotropin releasing hormone”) je jeden z hormonů, který reguluje menstruační cyklus na úrovni mozku a řídí vylučování ostatních pohlavních hormonů jinde v těle. Analoga GnRH jsou syntetické látky, které se svojí strukturou podobají na přirozený GnRH, ale mají opačný účinek a potlačují vylučování jak progesteronu, tak estrogenu ve vaječnících. Stav, který analoga GnRH navozují v těle, se proto někdy označuje jako “pseudomenopauza” a při jejich užívání se můžou vyskytovat i nežádoucí účinky připomínající menopauzu, jako jsou návaly horka, změny nálad, pokles libida, suchost poševní sliznice a pod. Kvůli tomu se analoga GnRH tradičně podávaly pouze krátkodobě po dobu 3 měsíců a to v injekční formě. V nedávné době se ale na trhu objevili i analoga GnRH v tabletové formě, do kterých se přidáva i malé množství progesteronu a estrogenu, aby se mohly užívat delší dobu a předešlo se výše uvedeným nežádoucím účinkům. I přes to se užívání GnRH nedoporučuje déle než 24 měsíců pro nebezpečí úbytku kostní hmoty.
4. Protizánětlivé léky (nesteroidní antiflogistika)
Skupina léčiv, která se k léčbě bolestivých příznaků endometriózy používá velmi často. Léčba pomocí nesteroidních antiflogistik je založená na potlačení bolesti a zároveň i zánětlivé odpovědi, kterou ložiska endometriózy vyvolávají. Patří sem běžně dostupný ibuprofen, z léku na předpis pak diklofenak, nimesulid, meloxikam. Hlavní nevýhodou této skupiny léčiv je, že by se kvůli riziku nežádoucích účinků neměli užívat dlouhodobě. S výhodou lze po prolomení bolesti tyto preparáty kombinovat s analgetiky, která mají méně nežádoucích účinků (například paracetamol).